Po loňské úspěšné sezóně dospělo šest výborných hráček (Adri Salivarová, Ája Kocourková, Baru Chládková, Barča Štecová, Nasťa Brovko a Verča Valová) z U20 do dospělé kategorie. Stejně tak se nám posunuly opory extraligových U18-tek a stáli jsme před rozhodnutím, jak sestavit týmy pro aktuální sezónu.
Na EX18 jsme letos neměli smečařky a univerzálku, ani dostatečný počet hráček. Padlo tedy rozhodnutí licenci na rok zapůjčit, v souladu s naším členstvím a dohodou ve spolku Vysočina volejbal, z.s. Díky tomu si hráčky Sokola Bedřichov s úspěchem zahrály naší nejvyšší ligu a soutěž se k nám po roce vrací. Mezitím se naše družstvo ve věku starších žákyň rozehrálo ve 2. lize U18, herně a výsledkově rozhodně ukázalo potenciál do dalších sezón.
Do 1.ligy U20 jsme tak posunuli celé jádro loňského extraligového týmu 18-tek a věřili, že se našim mladým hráčkám podaří navázat na výkony jejich předchůdkyň.
Nechtěli jsme být do počtu, tak jsme se dali do tvrdé práce. 3 tréninky týdně + navíc ve středu nám s kondicí a strečinkem nezištně pomohla Maruška Balvínová – díky Maru 🙂
Tým po takové přestavbě se většinou hledá a výsledkově tápe… Ne tak tyhle holky. Od začátku soutěže na to vlétly, nikde nic nehledaly a vozily body i z palubovek tradičně silných soupeřů. Vyhrály základní skupinu, v nadstavbové části držely první místo až do předposledního kola. I druhé místo tak znamenalo postup do baráže o EX20 a splněný sen.
Co tenhle tým formovalo?
DŘINA – odmakané tréninky, středeční kondička a strečink, víkendy na cestách, to vše při normální školní výuce bez úlev. A s mantrou, že ŠKOLA je PRIORITA!
S čím bojuje?
SÁM SE SEBOU – když to rozbalí, těžko hledá soupeře. Když se sekne, porazí se sám. Každá hráčka má svou hlavu (zaplaťpánbůh), každá se s ní pod tlakem jinak pere. Naše největší trenérská ambice – učit hráčky vnímat a zlepšovat své chování ve vypjatých chvílích.
A co jej charakterizuje?
VSTŘÍCNOST – na dívčí tým velmi neobvyklá (malé okénko šovinismu). Troufnu si prohlásit,
že žádná hráčka, která do týmu přišla zvenčí – ať už mladší nebo z jiného klubu – si nemohla stěžovat na nevlídné přijetí nebo toxické chování holek tohohle týmu.
Co je naše motto?
SEBEVĚDOMÍ, POKORA, VYTRVALOST
Sebevědomí, že jsem dřela, že to umím, že to zvládnu.
Pokora, že se toho mám ještě hodně co učit.
Vytrvalost. I když to někdy nevyjde, tak nepřestanu dřít, zlepšovat se a bojovat.
Dospěly nám a dvacítky opouští tři další výborné hráčky, tři výrazné osobnosti – Kája Chadimová, Janča Papežová a Simča Záborská. Zažili jsme toho spolu hodně, jako v rodině. Chvíle těžké, kdy jsme na sebe vrčeli, nerozuměli si nebo se nesnášeli. A pak všechno to ostatní…
Bylo nám ctí, strávit s Vámi ten čas a s potěšením sledovat, jak se zlepšujete. Hodně štěstí na Vaší další cestě – tou už Vás provázet nebudeme, ale určitě nezabloudíte.
A kdyby náhodou, tak na halu jistě trefíte, někdo z nás tam určitě bude a budete vždy vítané.
Vaši trenéři Petr Pátek a Tomáš Pleskač